Stomatologická onemocnění aneb proč čistit zuby a odstraňovat zubní kámen

Zubní plak

Je tenká vrstva(biofilm) pokrývající dutinu ústní a ulpívá zejména na zubech. Hlavní složkou plaku jsou mikroorganismy osídlující ústní dutinu, dále pak bílkoviny slin, zbytky potravy, odumřelé buňky. Jeho tvorba probíhá neustále a pokud není pravidelně odstraňován ukládají se do něj anorganické soli, plak tvrdne a stává se z něj zubní kámen(mineralizace). 

Zubní kaz

Bakterie metabolizují cukry na organické kyseliny, které demineralizují sklovinu zubu, ( ze skloviny vytahují vápník), sklovina měkne, tvoří se v ní dutinky, ty se vyplní zbytky potravy, a bakterie se zde dále pomnožují. Produkují i proteolytické enzymy, které štěpí organické složky zubu. Vzniká zubní kaz, který se může šířit do hlubších částí zubu- do zubního dentinu a také do zubní dřeně.Zubní dřen je vitální složka zubu, kde jsou obsaženy cévy a nervy v tenkém vazivovém stromatu. Infekce bakteriemi vyvolá nekrózu a gangrénu zubní dřeně – zub odumírá. 

Zubní kámen

Zubní kámen mechanicky dráždí dáseň , toxiny produkované bakteriemi pronikají do dásně a způsobují její zánět (gingivitis). Dáseň je oteklá, zarudlá a krvácivá, bakterie pak mohou pronikat do hlubších vrstev a způsobovat závažnější onemocnění. 

Gingivitis a parodontitis

Zubní kámen má pórovitou strukturu a drsný povrch díky čemuž se masa zubního kamene stále zvětšuje, bakterie narušují závěsný aparát zubu, dáseň je oddálena od zubu a zubní kámen narůstá směrem ke kořenům zubů. Dochází k snižování množství cementu zubního, likvidaci závěsného aparátu zubu, a rozvolnění tzv. gingivodentálního uzávěru ( struktury, která pevně drží zub ve výchozí poloze). Gingivální kanálek, prostor okolo zubu mezi ním a dásní, který je vždy přítomen a je zcela fyziologický, se začíná rozšiřovat do patologického parodontálního chobotu. Epitel zde prorůstá a nadzvihuje dáseň, proto se parodontální chobot s progresí nemoci dále zvětšuje. Do těchto prostor se nevyhnutelně dostává zubní kámen, zbytky potravy, ve kterých se pomnožují škodlivé bakterie, to vše udržuje zánět periodontia – prostory okolo zubu – ozubice, zánět gingivy, což akcentuje všechny zmíněné procesy, vzniká tak bludný kruh. Závěsný aparát zubu je destruován, ubývá cementu a dále je resorbována přilehlá kost, což vše vede k obnažení zubního krčku ( který normálně nelze vidět) a k viklavosti až k vypadávání zubů.

Bakterie pronikající do krevního řečiště jsou stálou zátěží pro imunitní systém .Parodontitida zvyšuje rizika komplikací u některých onemocnění např. cukrovky, srdečních či plicních onemocnění. Zvíře s vadnou srdeční ch chlopní je ohroženo vznikem endokarditidy, která je v řadě případů smrtelná. Dentální onemocnění mají nepříznivý vliv na řadu orgánů a mohou v nejhorším případě vyústit až v např. selhání ledvin. Uvádí se také vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody – mrtvice.

Při zánětu periodontia a hlavně apikálního prostoru může dojít k tzv. retrográdní pulpitidě, tedy zánětu dřeně zubu, kdy se bakterie šíří kořenovým systémem zubu. Záněty dřeně jsou navíc velice bolestivé a vystřelující. 

Periodontitis

Je zánět v okolí kořenového apexu zubu- periodontitis apicalis. Příčin vzniku nemoci je řada, ovšem velice často je to prostup infekce z dřeně zubu kanálkovým systémem zubního kořene. Dále se může jednat o poškození při traumatu nebo terapeuticky užívanými látkami.

a) akutní forma periodontitidy se projevuje vznikem zánětu, kdy se tvoří zánětlivá tekutina, která později zhnisá. Zánět přechází i na kost zubního lůžka, která díky zvýšené aktivitě osteoklastů ( buněk v kosti, které odstraňují kostní tkáň) se zmenšuje. Vzniká zde obraz hnisavé osteomyelitidy.Pokud není umožněno hnisu odtékat ( trepanace zubu či jeho extrakce), dojde k jeho hromadění mezi kostí a okosticí (periostem), periost je velmi dobře nervově zásoben ( na rozdíl od kosti samotné), a proto jeho napínání hnisem, který nemá kam jinam odtéct, je velmi bolestivé. Pod periostem se hromadí hnis až do vzniku subperiostálního abscesu. Okolní měkké tkáně jsou prosáklé otokem. Subperiostální absces po dovršení svých objemových možností praská, periost není drážděn a bolest mizí. Hnis se provalí do dutiny ústní – vzniká vnitřní píštěl nebo na kůži- zevní píštěl, která je méně častá. V nepříznivých situacích se může zánět šířit měkkými tkáněmi dále- vzniká tzv. flegmóna a dále můžou být postiženy další části kosti.

b) chronická forma je mnohem častějším nálezem než forma akutní, ze které může vzniknout ( při dobrých anatomických poměrech, kdy je umožněn odtok hnisu) nebo může vzniknout de novo. Chronický absces se ohraničuje granulační tkání a vznikají tzv. zubní granulomy. Tento granulom může být sterilní ( neobsahuje bakterie) či v něm mohou bakterie perzistovat a vyvolávat akutní exacerbace (znovuvzplanutí) nemoci. S klinickou formou se pak liší velikost granulomu, který může mít i formu cysty- cystogranulom.

Příznaky onemocnění dutiny ústní

Nejčastěji vnímaným příznakem je zápach z dutiny ústní . Dále je možno si všimnout začervenání okrajů dásní. Trvalejší zabarvení či nánosy na zubech začínají nejdříve těsně u dásně a dále se zvětšují. Zvýšené slinění a zvýšená citlivost dutiny ústní a s tím související problémy s příjmem potravy nebo její úplné odmítání. Změněná nálada nebo chování zvířete, v důsledku diskomfortu v dutině ústní nebo bolesti. Viklání zubu či jeho ztráta. Otoky v obličejové oblasti.

Prevence

Nejlepší prevencí vzniku stomatologického onemocnění je pravidelné čištění chrupu. Mechanické rozrušení zubního plaku znemožňuje jeho mineralizaci a používání speciálních veterinárních zubních past desinfikuje dutinu ústní a prodlužuje dobu účinnosti čištění. Určitou pomocí jsou perorální přípravky, které zabraňují usazování zubního kamene např. Plaqueoff, různé dentální tyčinky a jiné pamlsky. Pokud je kámen již na zubech přítomen pak je nutné ho odstranit nejlépe zubním ultrazvukem. Odstranění zubního kamene ultrazvukem se provádí v hluboké sedaci. Ultrazvuková sonda zasáhne i pod dáseň a mezizubních prostor, takže čištění je opravdu účiné. Po odstranění kamene jsou zuby vyleštěny a dásně ošetřeny. Pokud následuje pravidelná preventivní péče lze se vyhnout opětovnému usazování zubního kamene. 

Věnujte prosím u svého miláčka dostatečnou pozornost hygieně dutiny ústní, jde nejen o kosmetickou vadu (kdo by chtěl být radostně oblízávan tlamičkou, ze které vychází tak nelibý zápach), ale hlavně se jedná o nemalá zdravotní rizika a v neposlední řadě i o kvalitu života zvířete. Ono sice nekňučí bolestí, dost často i potravu normálně přijímá (co mu také zbývá), ale zcela jistě pociťuje bolest či minimálně značné nepohodlí, a to nepřetržitě. Jistě všichni chceme pro svého přítele to nejlepší, tedy i zdravé zuby a dásně a život bez bolesti.